Vilém Peterka (1899-1947)
Rodák z Prahy vystudoval Vysokou školu zemědělskou a od roku 1922 působil jako vědecký pracovník VÚ Dol, ve kterém roku 1934 převzal po doc. Schönfeldovi ředitelské místo (abdikoval roku 1943 ze zdravotních důvodů). Kromě praktického včelaření se ve své práci zaměřoval na anatomii, fyziologii a morfologii včely, otázky chovu matek, chorobami a škůdci včel. V oblasti praxe zkoumal možnosti kovových mezistěn, rámkové míře a studiu příčin rojení. Jeho nejvýznamnější práce se týkají problematiky krmení plodu starými včelami, vztahem mezi výživou a vznikem trubčic; v oblasti škůdců se zabýval zavíječem voskovým a v nemocích nosemózou. Vedle asi 60 odborných článků publikoval i knihu Včelařství v kostce (1942) určenou široké včelařské veřejnosti, která se dočkala několika vydání a byla mezi včelaři velmi rozšířeným zdrojem informací.