Josef Nepraš (1901-1983)
Pocházel z Nového Rychnova, jeho otec byl truhlář a zároveň včelařil. Josef Nepraš byl veřejně činný – působil v lidové straně, kvůli vnitrostranickým sporům však měl problémy v práci. Pracoval pak jako redaktor a tajemník křesťanských odborů, po komunistickém převratu byl pronásledován komunisty.
Vedle organizační práce ve včelařských spolcích i hojně publikoval a s Ivanem Kitzbergerem redigoval Včelařské rozhledy a chystal Včelařskou encyklopedii. Přestože nebyla dokončena, vydal z připravených materiálů publikaci České včelařství. V roce 1935 se stal spoluzakladatelem a výkonným redaktorem Včelařského obzoru. Tento časopis sehrál důležitou úlohu v modernizaci českého včelařství. Spolupracovali s ním tehdy významné osobnosti českého a moravského včelařství. V letech 1936 -1948 byl Členem redakčních sborů časopisů Český včelař, Českomoravský včelař a Včelař.
Organizační talent Josefa Nepraše se nejlépe projevil, když byl v letech 1935 -1948 zvolen jednatelem Zemského ústředí včelařských spolků pro Čechy, a stal se zakladatelem a předsedou Včelařského družstva pro Čechy a po válce jednatelem Jednoty včelařů. Neprašovy včelařské kalendaře nebyly dosud překonány, stejně jako Výroční zprávy ZÚVč. Pod jeho patronací byly vydány vynikající včelařské příručky. Spolu s Otakarem Brennerem, starostou ZÚVč, dokázali uhájit včelařské organizace od tlaku německých okupantů. Situace se změnila po komunistickém puči roku 1948, kdy byl do Jednoty včelařů i do Zemského ústředí dosazen národní správce Ladislav Böhm. Nepraš s Brennerem byli zbaveni funkcí a pro Nepraše skončila jakákoliv veřejná činnost. Přesto se alespoň podílel na přípravě včelařské expozice Národního zemědělského muzea na zámku Kačina. Roku 1971 vyšla jeho mimořádně zdařilá publikace České včelařství.